Středeční ráno a další kotrmelce
Dobré ráno vinšuji. Nevím, jestli jste to poznali, ale v tuto dobu, kdy to píši, je tvrdé ráno. 🌅 Tuto noc jsem spal jako zabitý. Ani jsem si nevšiml, že trochu spchlo. No, ono je spíše sucho, ale sem tam nějaká kapka na chodníku z okna je vidět. Otřel jsem si tvář a uvědomil si, že nejsem oholený. Nejsem, protože lenost. Mám totiž ve zvyku, nechávat vše na poslední chvíli.😙 Nedá se nic dělat, vypadám už jako Rumcajz. Ujal jsem se tedy holítka a holil, holil a ono nic. Jářku, co se děje? Jo ahá, stará želetka. Ta lenost jménem Lenora prostě vyhrává. Ani želetku mi nedovolila vyměnit. Nedá se nic dělat, musím se úkonu ujmout vší silou já. Starou želetku ze strojku vyndavám a nasazují novou. Nadvakrát. Musel jsem u toho otevřít oči, hrozilo, že bych se pořezal. 👀 Na rameno mi skočil kocour. To on v koupelně dělá často, rád mi sleduje, kouká se do zrcadla a natahuje k odrazu svou kočičí pracku. 0čista musí být, že Maxi. Kočičák se tak jmenuje. Když stírám tu poslední pěnu z tváře ...