U Jirky

  Pondělí Tak toto mi opravdu nedá spát. Přemýšlel jsem nad tím takovou dobu, až se stalo to, že jsem vylezl z postele a začal se pídit po tom, kdo mi udělá kafe. Nakonec jsem si ho musel udělat sám. Sedl jsem si a přemýšlel. Vosa je ženského rodu. Je to tak? Je. a když je vosa ženského rodu, tak přeci nemůže do někoho píchat, to dá rozum. Tak mě prosím někdo vysvětlete, když je ženského rodu, že píchá? Třeba to byl vosák, co já vím. A jak se nazývá vossák od vosy, tedy kluk jako buk? Jsem nějaký zmatený, chce to ještě jedno kafe. středa Nejspíš mě to mělo napadnout. Nebo možná bylo dobře, že mě to nenapadlo. Kdyby mě to napadlo, nestál bych teď nahatý v bytě, nehleděl bych na ošklivě modré nebe a neříkal si v duchu ,,zatracená práce". Seděl bych u svého počítače, vyvíjel nesmyslnou činnost, a dumal, jestli už jsem udělal dost práce, abych měl nárok jít ven a dát si na zahrádce pivo. Věc je jednoduchá. Jakožto člověk, který již mnoho let myslí, jsem si měl v první řadě uvědomit, ž...

V práci jsem si docela dobře lebedil. Ne, že bych se flákal, to tedy ne. Ani náhodou. Jenom jsem v rámci kvalitní práce, v kanceláři podřimoval. Tedy jenom na oko. V tom nejlepším, zrovna, když jsem si to ve snu rozdával s krásnou modrookou mimozemšťankou, zazvonil telefon, ,,Jářku, Pane Tenis. Tady domácí. Hele, průser. Soused pod Vámi je vytopen" ,,Vyloupen?" ,,Ne - vytopen. Od Vás Tenis. Bylo by docela dobré přijeď, a otevřít nám byt" Co horšího může být. jaká horší zpráva, Vás může potkat, než informace o vytopení, či vyhoření. Na letadlo nemyslím, vážně. A tak teď sedím doma, kochám se rámusem od sekání v koupelně ( praskla pravá trubka, od té levé trubky, co patří k páru) Ještě jedna, velmi důležitá informace z mého života tady je, kterou bych Vám měl říci. Malým nedopatřením, prostě to prozradím, byl jsem vožralej, jsem si přes bankomat aktivoval kontokorent, a to hned 25 000 Kč. Ano. Ta hloupá banka, aniž by se někoho zeptala jestli o peníze Vůbec stojí, si počká...

Další krátký foto výlet, kterým jsem si zpříjemnil současnou katerzi v mé myšlenkové paranoidní hlavě😨. Vydal jsem se do skleníku, jak jinak na Albertově. Tak tedy kdo chce, může koukat. 

Jít na veterinu s kocourem, je někdy opravdu velmi dobrodružná záležitost. Tedy alespoň v případě, když se rozhodnete jít s mým Honzíkem. Už jenom to dobrodružství, když se ho hodláte usedlat do přepravky. To je panečku boj. Taková šelmička má obrovskou sílu. A protože toto o Honzíkovi vím, překvapil jsem ho při tvrdém spánku. Než se vzpamatoval, byl v přepravce. A vydal jsem se na cestu. Honzík svým protestným projevem cestou na veterinu splašil všechny venkovní kočky, mnoho psů, v tramvaji probudil bezdomovce a vyplašil zloděje, který zrovna šplhal po okapu do nějakého bytu. Zklidnil se až na veterině, což asi poznal kde jsme, postavili jsme se do fronty, protože čekárna je malá a bylo nás tam asi dvacet, stáli jsme venku. Vybral jsem blbý termín, pondělí ráno ne. A proč jsem s Honzíkem šel na veterinu? Pojal jsem podezření, že má cukrovku. Hodně pije. S doktorkou jsem se dohodl, že přijdeme na test a nemusíme se objednávat. Já naivka. Dobře, jsme na řadě, jdeme do ordinace. Jestli s...