Nemoc je snem

To, co se nyzývá nemoc, neexistuje. Není to ani mysl, ani hmota. Vĕření ve hřích, který se stal hrozným v síle avlivu, je spočátku nevĕdomý omyl, zárodečná myšlenka bez pohnutky. Pozdĕji však ovládne tak zvaného človĕka.  Vášeň, zvrhlé choutky, nepoctivost, závist, nenávist, pomsta, dozrávají v čin, jen aby přišly z hanby a bolesti ke svému konečnému potrestání. Smrtelná existence je sen o bolesti a potĕšení ve hmotĕ, sen o hříchu nemoci a smrti, podobá se snu,který máme ve spánku, v nĕmž každý poznává, že to co prožíváme,je výhradnĕ stavem mysli.  Jako ve snu za bdĕní, tak i ve spánku myslíme, že naše tĕlo je hmotné a utrpení je v tomto tĕle.  Usmívá - li se nĕkdo ve spánku, znamená to, že ve snu prožívá fyzické potĕšení. Stejným způsobem, bolest a potĕšení, nemoc a starost, zanechávají své neklamné stopy na smrtelných lidech. Nemoc je výsledkem omylu,který vnikl ze smrtelné nevĕdomosti nebo strachu. Omyl opakuje omyl. To co způsobuje nemoc, nemůže jí vyléčit. Živnou půdou nemoci je smrtelná mysl a vaše skizeň nemoci je bohatá nebo skromná podle sedby strachu. Hřích a strach z nemoci musí být vykořenĕný a odstraňený.  Když se temnota snáší na zem, nemají fyzické smysli bezprostřední svĕdectví o existenci slunce. Lidské oko neví, kde je denní zdroj svĕtla a existuje-li vůbec.